Město Brno má svou dlouholetou a bohatou historii. Nejstarším dokladem osídlení Brna vůbec je opracovaný kámen starý přibližně 700 000 let. Tento byl nalezen v oblasti dnešního Červeného kopce. Na počátku mladší doby kamenné byl prostor Brna nepřetržitě osídlen. Na území historického jádra dnešního Brna bylo soustředěno trvalé osídlení již od 12. století. První doklady slovanského osídlení jsou dochovány z 5. až 7. století.

Během 8. - 9. století město Brno plnilo centrální funkci hradiště, které je nám známo pod jménem Staré zámky. Bylo také hlavním správním střediskem Velkomoravské říše. První větší opevnění kolem Brna bylo vystaveno zhruba v první polovině 11. století a později nato zde byla vystavena první rotunda na území dnešního Mendlova náměstí. V průběhu 13. století zde byl Eliškou Rejčkou založen stávající kostel Nanebevzetí Panny Marie. Brno bylo také velmi významným sídlem přemyslovského státu.

Kolem roku 1243 byla Brnu udělena Václavem I. městská privilegia. Později Přemysl Otakar II. v 70. letech 13. století založil hrad Špilberk, který je dodnes známý jako pravá dominanta města Brna. Roku 1292 byla Brnu uznána a udělena práva volit rychtáře a později v roce 1349 se Brno stalo trvalým sídlem a bydlištěm moravských markrabat. Krom Olomouce tak bylo Brno nejvýznamnějším moravským městem, kde mimo jiné zasedal také i zemský soud za doby vlády Karla IV. Během hustiských válek se Brno stalo na krátkou dobu baštou katolictví, k čemuž přispěl jeho převážně německý charakter.

Kolem roku 1641 bylo po dobytí Olomouce i Brno obléháno švédskými vojsky. Z Olomouce sem byly narychlo přemístěny Zemské desky a Brno se tak stalo hlavním městem Moravy. V roce 1805 v Brně nocoval Napoleon Bonaparte před důležitou bitvou u Slavkova.